Komunitní boj o češtinu v konzolových hrách - 1. díl
V dobách, kdy byla dnes již velmi úspěšná petice za češtinu v systému PS4 v plenkách a facebookové stránky Čeština ve videohrách měly doslova pár sledujících, byl jedním z prvních členů našeho odboje definován postoj k nákupu her bez lokalizace. Podle jeho internetové přezdívky se pak zaužíval pojem Harnetova metoda. Jednoduše řečeno - kupovat hry, které nejsou lokalizovány do češtiny až jejich cena klesne k hodnotě 500 Kč. Harnetova metoda se dokonce dostala jako heslo do Wikipedie, nicméně to bylo samozřejmě po relativně krátké chvíli smazáno editory.
Celé to zní jako poměrně úsměvná historka z nějaké guerillové války, ale má skutečně komunita vůbec nějakou šanci přimět vývojáře a producenty k tomu, aby české titulky ve hrách byly standardem?
Dvě analogie, které budou pro náš zdánlivě sisyfovský boj velmi důležité. Pokud budete požadovat lepší kvalitu potravin, například více masa v párku, pak toho asi těžko docílíte tím, že budete konzumovat hodně nekvalitní potraviny a doufat, že výrobce si toho všimne a za vysokou spotřebu vás odmění vyšší kvalitou. Opak bude pravdou a stanete se oblíbenou popelnicí, která je ochotna polknout každý odpad. Všichni víme, že bojkot je v tomto případě jedinou spolehlivou strategií a výrobce, pokud chce uspět, musí splnit nároky zákazníka.
Analogie s párky samozřejmě pokulhává v jenom bodě - a sice v obrovském množství výběru. Vždy existuje kvalitnější výrobek, po kterém se dá sáhnout. Pointa je ale jasná - nesmířit se a nedoufat v nesmysl.
Druhou analogií, která má k hernímu průmyslu poněkud blíže, jsou filmy. Zkuste si právě teď otevřít program nějakého multikina a najít film, který není promítán s českým dabingem nebo českými titulky. Pokud už se vám to podaří, bude se jednat o naprostou minoritu v počtu vysílání, případně o film, který cílí právě na nějakou minoritní část zákazníků. Například je vysílán jako příjemný servis pro cizince žijící v naší zemi. Proč je drtivá většina filmů lokalizována? No protože by na ně jinak téměř nikdo nešel. A nebavíme se o filmech, které mají desítky tisíc diváků, lokalizovány jsou i naprosté propadáky, protože i tomu propadáku zvedá česká lokalizace šanci na alespoň nějaký zisk.
Analogie s filmy také samozřejmě malinko pokulhává, protože všichni víme, že dříve nebo později, se většina filmů objeví v televizi a budou "zdarma". Pointa je ale jasná - výrobce musí bojovat o nás, nikoliv my se klanět jejich směrem.
Jeden moment, nebo spíše jedna strategie, ale videoherní a filmový průmysl absolutně spojuje. V obou odvětvích jde o zisk, který jejich produkt dokáže vygenerovat v prvních týdnech od uvedení na trh. To jsou chvíle, kdy hra nebo film generují největší zisky. Je to také ten důvod, proč se vývojáři tak rádi chlubí prodeji v tomto období. S klesajícím časem a cenou pak rapidně klesají příjmy.
První týdny prodeje jsou ty chvíle, kam všichni v distribučním řetězci soustředí své marketingové síly. Rozhovory, trailery, soutěže, hry zdarma pro streamery, novináři na placených exkurzích, dárky za předobjednávky, půlnoční zahajovací prodeje, masivní reklama v médiích, sběratelské edice, limitované edice všech možných druhů, to je cirkus, jehož úkolem je frontální útok. Co se neurve první měsíc, to je ztraceno navždy.
Je tady jedna zbraň, která má doslova devastační účinky a v této válce o prodeje za nejvyšší cenu působí jako zbraň hromadného ničení našich peněženek. My tvrdíme, že na vrcholu celého marketingové cirkusu by měla stát lokalizace do češtiny, protože není mocnějšího prodejního argumentu.
Zní to jednoduše a jasně. Tak jak je možné, že Rockstar bude vydávat další Red Dead Redemption bez české lokalizace? No zjevně to tedy tak jednoduché není. Proč se to stává, co se s tím můžeme pokusit dělat a jestli v aktuální době máme vůbec nějakou šanci to zvrátit, tak na to se podíváme v pokračování tohoto článku.